Tereza Štětinová se ve své tvorbě orientuje primárně na práci s materiály, jako je kararský mramor, alabastr, onyx nebo dřevo, které kombinuje s kovovými prvky nebo přírodními detaily. Její sochařská díla jsou velmi často komponovaná do instalací v konkrétním prostoru a vytváří tak vysoce promyšlené prostorové asambláže. Do zvolených témat se propisují autobiografické prvky, vzpomínky na dětství či otázky víry a kulturního dědictví. Umělkyně tematizuje aspekty ženství nebo mateřství. Zajímají ji sakrální a profánní náměty a využívá archetypální slovník nespecifických kultur.